Filtrování podle kategorie

icon_close_filter_by_category

Omezit vyhledávání podle kategorie:

SOUSLOVÍ A FRAZÉMY

Vybrat/zrušit všechny položky
Sousloví
Frazémy

PŘÍSLOVÍ A PRANOSTIKY

Vybrat/zrušit všechny položky
Přísloví
Pranostiky

VLASTNÍ JMÉNA A ODVOZENINY

Vybrat/zrušit všechny položky
Zeměpisná jména a jejich odvozeniny
Osobní jména
Ostatní vlastní jména

SLOVNÍ DRUH

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatné jméno
přídavné jméno
zájmeno

číslovka
sloveso
příslovce
předložka

spojka
částice
citoslovce
ostatní

JMENNÝ ROD

Vybrat/zrušit všechny položky
mužský životný
mužský neživotný

ženský
střední

JMENNÉ ČÍSLO

Vybrat/zrušit všechny položky
podstatná jména pomnožná (pomn.)

podstatná jména v množném čísle s významem souborovým a látkovým (často mn., zprav. mn.)

podstatná jména v množném čísle s významem skupiny, zejména taxonomické (mn.)

STYLISTICKÁ CHARAKTERISTIKA

Vybrat/zrušit všechny položky
kolokviální vyšší
kolokviální
expresivní
hanlivé
ironické
knižní
zastaralé
odborné
nářeční, regionální
historické
v komunikaci s dětmi
mazlivé
profesní mluva, slang
vulgární
zjemnělé
žertovné, v nadsázce

TERMÍN, VÝRAZ Z OBORU, OBLASTI

Vybrat/zrušit všechny položky
z více oborů

z administrativní oblasti
z anatomie
z antropologie
z archeologie
z architektury
z archivnictví
z artistiky
z astrologie
z astronomie
z bankovnictví
z biologie
z botaniky
z oblasti cestovního ruchu
z diplomacie
z oblasti divadla, z divadelnictví
z oblasti dopravy
z dřevařství
z ekologie
z ekonomie
z elektrotechniky
z energetiky
z etnografie
z farmacie, farmakologie
z filatelie
z oblasti filmu, filmařství
z filozofie
z finančnictví
z oblasti fotografie
z fyziky
z fyziologie
z genetiky
z geodezie
z geografie
z geologie
z geometrie
z heraldiky
z historie
z hornictví
z horolezectví
z oblasti hudby
z hutnictví
z chemie
z chovatelství
z jaderné fyziky
z oblasti karetních her
z knihovnictví
z oblasti keramiky
z oblasti kosmetiky
z kriminalistiky
z oblasti kuchařství
z kynologie
z lesnictví
z letectví
z lingvistiky
z literární vědy
z loďařství
z logiky
z oblasti marketingu
z matematiky
z medicíny
z meteorologie
z oblasti motorismu
z mykologie
z oblasti myslivectví
z mytologie
z náboženství
z oblasti narkomanie
z numizmatiky
z oblasti obchodu
z optiky
z paleontologie
z papírenství
z pedagogiky
z oblasti počítačové techniky a informačních technologií
z pohostinství
z oblasti policie
z oblasti politiky, z politologie
z polygrafie
z poštovnictví
z potravinářství a gastronomie
z oblasti práva
z psychologie
z rybářství, rybníkářství
ze sklářství
ze sociologie
ze speleologie
z mluvy sprejerů
z oblasti sportu
ze statistiky
ze stavitelství, stavebnictví
ze šachové hry
ze šipkařství
z oblasti školství
ze šperkařství
z oblasti tance
z oblasti techniky, technologie
z oblasti telekomunikace a sdělovací techniky
z oblasti televize a rozhlasu
z textilnictví
z oblasti trampingu
z uměleckých oborů
ze včelařství
z veterinářství
z vězeňství
z vinařství
z vodáctví
z vodohospodářství
z vojenství
z výtvarnictví
ze zahradnictví
z oblasti zbrojařství
ze zemědělství
ze zoologie
z oblasti železniční dopravy
z oblasti žurnalistiky

Zveřejněná heslacross_icon

Akademický slovník současné češtiny je dlouhodobým projektem. Moderní lexikografické dílo však chceme dát uživatelům k dispozici co nejdříve, proto slovník uveřejňujeme postupně po úsecích jednotlivých písmen abecedy. Tyto heslářové úseky jsou zpracované tak, že jednak vždy obsahují slova, která patří mezi 50 tisíc nejčastějších českých slov, jednak zahrnují vybraná vlastní jména a jejich odvozeniny. Kromě toho jsou výběrově publikována i další slova s nižší frekvencí (v heslářovém úseku ač jsou tato slova zpracována plně s ohledem na finální rozsah slovníku, v následujících úsecích od písmene d dále jsou dočasně zpracovávána v menším rozsahu a zjednodušeně pomocí odkazu na publikované slovo příbuzné).

Souběžně publikujeme i některá další hesla mimo abecední pořadí. Úsek dalších hesel se skládá jednak z položek vybraných tematických okruhů (aktuálně jde o okruhy barvy, čas, koření a pády), jednak ze slov, která byla zpracována jako nedílná součást výše uvedených úseků písmen abecedy. Kromě toho zvláštním způsobem zveřejňujeme skupinu slov souvisejících s pandemií covid-19.

Právní upozorněnícross_icon

Veškeré informace prezentované na tomto serveru jsou autorským dílem ve smyslu autorského zákona. Nositelem autorských práv k těmto stránkám je ÚJČ AV ČR, v. v. i. Jakékoliv kopírování informací zde uvedených je možné pouze se souhlasem autora.

ÚJČ AV ČR, v. v. i., nenese žádnou zodpovědnost za případné škody vzniklé použitím informací prezentovaných na tomto serveru. ÚJČ AV ČR, v. v. i., si zároveň vyhrazuje právo měnit či upravovat poskytnuté informace bez předchozího upozornění.

dva
[dva]
(2., 6. p. dvou, 4. p. dva, 3., 7. p. dvěma)
číslovka základní, v rodě mužském živ. i než.
dvě
[dvje]
(2., 6. p. dvou, 4. p. dvě, 3., 7. p. dvěma)
číslovka základní, v rodě ženském i středním
1.
označuje počet a číslo 2:

dva metry
dvě koruny
před dvěma lety
pokoj číslo dvě (i dva)
román o dvou dílech
ve dvě (hodiny) odpoledne
při počítání jeden, dva, tři… i jedna, dvě (i dva), tři…
zejména při počítání do rytmu raz, dva, tři…
Dvě a dvě / dva a dva jsou čtyři.
M
y dva se politicky neshodneme.
Homo sapiens je jediný savec, který chodí po dvou (nohách).
Do místnosti vcházeli po dvou. 
ve dvojicích
v kombinovaném číslovkovém výrazu
dvě stě, dva tisíce, dva miliony
dvacet dva
, dva a půl, dvě třetiny
dva tisíce dvě stě korun
ve čtvrt na dvě
v jednu hodinu a patnáct minut
Představení trvalo dvě a čtvrt hodiny.

2.
(v některých spojeních, zejména s číslovkou o jednu nižší nebo vyšší)
vyjadřuje přibližný malý počet:

Zápas rozhodnou jedna dvě chyby. jedna nebo dvě
Trvalo jim to dva tři roky.
zhruba dva nebo tři
P
očkáme ještě den dva.
jeden nebo dva dny
Znamená to zdržení tak o den, o dva.
Ode dveří k posteli to bylo jen dva kroky.
velmi blízko, kousek


bojovat / válčit na dvou frontách
zabývat se současně dvěma rozdílnými záležitostmi, usilovat o něco současně ve dvou rozdílných oblastech

[být / ocitnout se ap.] mezi dvěma mlýnskými kameny
být pod tlakem dvou stran s protichůdnými požadavky • mít nesnáze, těžké postavení, ať se rozhodne tak, či onak

být happy (jak dva grepy) kolokviální
?kolokviální
Jako kolokviální označujeme slova a významy, které jsou typické pro každodenní vyjadřování a zároveň v něm nepůsobí zhruběle. Tradičně se označují jako nespisovné.
expresivní

být šťastný, radovat se

být mezi dvěma ohni
být pod tlakem dvou stran s protichůdnými požadavky • mít nesnáze, těžké postavení, ať se rozhodne tak, či onak

být (s něčím) hotový / hotov raz dva mít něco hotové raz dva být (s něčím) hotový / hotov jedna dvě
1. vykonat, provést, připravit něco okamžitě, hned nebo rychle, snadno • něco rychle odbýt, nevěnovat tomu náležitou pozornost

2. být rychle připraven, upraven do konečné podoby

číslo dvě / dva
(o člověku, o nějaké činnosti ap.) druhý v pořadí, druhý nejdůležitější, druhý nejlepší:

O čem jste jednal při své schůzce s mužem číslo dva v Mezinárodním měnovém fondu?
Světový hráč číslo dvě zatím marně usiluje o turnajový titul.
Běžky mě baví. Je to můj sport číslo dvě.

dát si dvě a dvě dohromady dát si dohromady dvě a dvě
domyslet si něco, co nebylo výslovně řečeno, uvedeno, dovtípit se

dva kohouti na jednom smetišti expresivní
dva jedinci (zprav. muži) usilující o vůdčí, dominantní postavení, pro jejichž vzájemný vztah je typická nesnášenlivost a konflikty, konkurenti, soupeři v lásce, pracovním prostředí ap.

dvě strany jedné / téže mince
dva zdánlivě nesouvisející nebo protikladné jevy spolu úzce provázané • dva různé aspekty téhož jevu

honit dva zajíce najednou
sledováním více cílů najednou snižovat úspěšnost nějakého počínání

hrát (to) na dvě strany
1. z opatrnosti, vypočítavosti ap. podporovat obě protistrany, nepřiklánět se ani k jedné z nich

2. expresivní udržovat současně dva partnerské vztahy

jeden (je) za osmnáct, druhý bez dvou za dvacet jeden (je) za osmnáct, druhý za dvacet bez dvou
není mezi nimi žádný velký rozdíl, zprav. jsou oba stejně špatní

[jíst / pracovat / dělat ap.] za dva
jíst, pracovat ap. neobvykle hodně, dvojnásobně, než je běžné

jsou to dva (různé) světy
jsou to zcela odlišné okruhy, prostředí, životní styly ap.

každá hůl má dva konce
(přísloví) každé jednání se může obrátit proti záměru jeho původce • na všechno se lze dívat ze dvou stran

každá mince má dvě strany
každý jev, situace ap. má své výhody i nevýhody, kladné i záporné aspekty

když dva dělají totéž, není to totéž když dva dělají totéž, nemusí to být totéž
(přísloví) i když dva lidé dělají něco stejně, výsledek přesto bývá odlišný

když se dva perou / hádají, třetí se směje
(přísloví) když dva lidé vedou spor, může z toho třetí člověk získat výhodu

mít dvě želízka v ohni
počítat s dvěma možnostmi vývoje a pojistit si tak (alespoň částečný) úspěch

mít jen dvě ruce
nestačit všechno (hned) dělat

[říct něco] dvěma slovy
(říct něco) krátce, stručně

sedět (jedním zadkem) na dvou židlích
vykonávat souběžně dvě profese, funkce ap. a využívat jejich výhod

sloužit dvěma pánům
1. pracovat (vypočítavě, pokrytecky) pro dvě protichůdné strany, osoby ap.

2. dělat (s námahou a neuspokojivě) dvě zcela různé činnosti současně

spočítat něco / někoho na prstech dvou rukou
být ve velmi nízkém nebo nedostatečném počtu

tak to jsme dva / dvě
jsme na tom stejně

udělat něco jedna dvě udělat něco raz dva
vykonat, provést něco velmi rychle, snadno

[umět / dokázat ap.] (si) spočítat, že jedna a jedna jsou dvě
dobře se orientovat, zorientovat v dění kolem sebe a rozumět, porozumět i nevyřčeným nebo utajovaným okolnostem, příčinám ap. tohoto dění

ve dvou se to lépe / líp táhne
(přísloví) pokud má člověk spolehlivého společníka, určitá činnost se mu lépe daří, v životě se mu vše lépe snáší ap.

volit / zvolit / vybírat / vybrat ze dvou zel (to menší)
z nouze vybírat, vybrat ze dvou špatných alternativ tu méně nepříznivou

vrkat / cukrovat jak(o) (dvě) hrdličky expresivní vrkat jak(o) (dva) holoubci expresivní
projevovat něžnými, lichotivými slovy nebo chováním vzájemné zalíbení, zamilovanost

všude je chleba / chléb o dvou kůrkách
(přísloví) život má všude své klady i zápory

vydat za dva
1. (o člověku, zvířeti) vyznačovat se velmi vysokou mírou určité vlastnosti, být neobvykle velký, silný, energický ap.

2. (o stroji, věci, jevu ap.) být nadprůměrně užitečný, výkonný, intenzivní ap.

3. (zprav. o dítěti) být velmi neposedný, divoký, obtížně zvládnutelný

z roku raz dva expresivní
velmi starý, zastaralý a nemoderní

zabít dvě mouchy jednou ranou
vyřídit dvě věci najednou

Poznámka Prvek dva tvoří také první část složených slov (která se píšou dohromady), např. dvaadvacet, dvaapůl.


Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)